Česká loutnová společnost společně se svými partnery realizuje od roku 2018 cyklus koncertů s názvem Rozhovory s loutnou, které se konají na různých místech v České republice, často úzce spjatých s českou loutnovou historií (Praha, Kutná Hora, Brno, Kroměříž…).
Cyklus Rozhovory s loutnou finančně podporují: Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury České republiky, Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj.
ROZHOVORY S LOUTNOU 2022:
PF Café, 19:19, Dominikánské náměstí, Brno
***
PF Café, 19:19, Dominikánské náměstí, Brno
ROZHOVORY S LOUTNOU 2021:
ÚČINKUJÍ:
Plaisirs de Musique & Jan Čižmář (barokní loutna)
O PROGRAMU:
Komorní hudba z okruhu pražského „knížete loutny“.
Dílo Jana Antonína Losyho představuje unikátní část českého a světového hudebního bohatství. Losyho skladby zažívaly v tehdejší Evropě enormní popularitu, o čemž svědčí množství dochovaných skladeb v rukopisech po celém světě a také řada transkripcí jeho loutnových skladeb pro ostatní hudební nástroje. V současnosti jsou známy necelé dvě stovky jeho původních skladeb a přes dvě stě konkordancí a přepisů, avšak chybí ucelený katalog jeho děl. Přelom v historickém bádání o rodu Losy představuje nedávný nález bakalářské práce J. A. Losyho, která odhaluje dosud neznámý pohnutý původ rodu a okolnosti jeho příchodu do českých zemí.
Popis Losyho hudebního stylu bývá opakovaně odbýván pomocí zjednodušených klišé o Losyho snaze o tvořivou syntézu francouzského a italského stylu. Toto zplošťující hodnocení nebere v úvahu ani skladatelův vývoj a různé vlivy, které působily v různých fázích jeho skladatelského vývoje na jeho tvorbu. Zcela stranou zůstává reflexe Losyho transkripčního a adaptačního umění některých tehdy obecně populárních skladeb. Dnešní koncertní program si klade za cíl prozkoumat tuto problematiku a přiblížit hudbu „pražské loutnové školy“.
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Koncert se koná ve spolupráci se ZUŠ Piaristické náměstí, České Budějovice a firmou Artin s.r.o.
***
Loutna česká: Codex Jacobides
26. 9. 2021, 18:00, kostel Nejsvětětjší Trojice v T. Svinech
ÚČINKUJÍ:
Plaisirs de Musique & Jan Čižmář (renesanční loutna)
O PROGRAMU:
Začátky evropské instrumentální hudby jsou neodmyslitelně spojeny s loutnou, která se pak zejména v 16. a 17. století stala vůbec nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nástrojem měšťanského i šlechtického soukromí. Také v českých zemích se setkáváme se zmínkami o loutně již od 14. století.
Zlomek loutnové tabulatury CZ-Pnm XIII B 237 patří k nejvýznamnějším českým památkám pozdně renesanční literatury pro loutnu. Je dobře patrno, že se písař snažil členit rukopis do oddílů, shrnujících vždy repertoár určitého typu. Vynikají např. tyto celky: preludia, fantazie, passamezza, úpravy Regnartových villanell, italských vokálních skladeb, francouzské a italské taneční písně, intabulace latinských duchovních skladeb, couranty aj.
O autorovi jediné známé české neanonymní loutnové kompozice, (Præambulum, fol. 1r), Štěpánovi Vavřincovi Jacobidesovi, nevíme nic bližšího. Snad by mohl být totožný s jistým Štěpánem Jacobidesem Záhořanským, žákem školy u sv. Jindřicha v Praze, který r. 1622 věnoval verše dvěma pražským měšťanům. Jeho kompoziční aktivitu bychom pak mohli předpokládat pro stejnou dobu.
K problémům datace leccos napoví i způsob číslování intabulovaných villanell Jacoba Regnarta. Jejich první díl, který vyšel tiskem r. 1576, obsahoval pouze 22 skladby. V tabulatuře je však u písně Jungfraw ewre wanckelmut (fol. 32r), uvedeno číslo 27, které se shoduje s umístěním skladby v souborném vydání (Teutsche Lieder mit dreyen Stimmen), které poprvé vyšlo r. 1583, dále 1584, 1587, 1593 a 1611. Regnart jako kapelník Rudolfa II. pobýval v Praze dvakrát: Od r. 1579, kdy ještě souborné vydání neexistovalo a od r. 1595 až do smrti r. 1599.
Tato tabulatura obsahuje významný, singulární zápis Regnartovy skladby Chce mi se wdati – Lib mich als ich dich (fol. 32r), na niž upozornil Jiří Tichota již r. 1967. Lze se domnívat, že i další – v rukopise unikátně dochované – písně by mohly pocházet od stejného autora. Takovou domněnku připouští nejen jejich hudební faktura, ale i umístění v sousedství dalších Regnartových kompozic. U některých skladeb lze činit téměř detektivní bádání; například český incipit jinak zcela neznámé Regnartovy skladby Chce mi se wdati není překladem německého Lib mich als ich dich, což dokládá existenci českého textu (Chce mi se wdati byla obrozeneckými sběrateli zařazena mezi české „národní“ písně!).
Některé skladby zlomku jsou určeny desetisborové loutně. Nástrojů takového typu se hojněji používalo až po r. 1600. Rukopis pochází z prvních dvou až tří desetiletí 17. století; české sentence i názvy skladeb pak dokazují, že písařem a uživatelem sborníku byl Čech.
Zapsaný repertoár řadí rukopis bezpečně do okruhu studentských loutnových sborníků, které představují mezi hudebními památkami 16. a poč. 17. století výrazné specifikum. Ve stejném prostředí vznikly pravděpodobně i tři ze čtyř dalších německých tabulatur, dochovaných na českém území.
Přední místo je vždy vyhrazeno dobovým tancům, přičemž jejich pestrá škála ukazuje na čilé kulturní styky a významné postavení tehdejší Prahy v centru Evropy. Vedle obecně rozšířených tanců italských, francouzských, španělských, anglických, tanečních úprav německých a francouzských písní, nalézáme zde i četná polonika a hungaresky. V jejich přítomnosti můžeme spatřovat mj. i svědectví o pozornosti, kterou k sobě Uhry poutaly jako místo, kde se rozhodoval existenční boj s tureckou expanzí.
Velmi oblíbené byly dále intabulace vokálních předloh pro loutnu. V tomto rukopisu jde především o zmíněné úpravy Regnartových villanell, ukázky italské madrigalové produkce (Jacquet de Berchem, Philippe Verdelot), francouzských a německých písní i přepis tříhlasé vokální skladby na latinský duchovní text (Jesu tu nobis influas – Cœlestium), který unikátně demonstruje nepochopení menzurální předlohy a neznalost zásad musica ficta amatérským upravovatelem. Dochovala se i jedna skladbička pro dvě loutny.
Zlomek je jedinou tabulaturou českého původu pro renesanční loutnu, v níž máme doložen i zájem o vážnou, artistní produkci. Vedle Jacobidesova Præambula jsou to tři dochovaná preludia, nesporně se již hlásící k nové francouzské škole a konečně mistrovská fantazie Francesca da Milano (fol. 2b), jejíž přítomnost v pražském rukopisu dokazuje, že i náročná, umělecká hudba měla mezi místními loutnisty své milovníky a pěstitele, díky čemuž se šířila v opisech.
(Text vychází z předmluvy Jiřího Tichoty k edici Codexu Jacobides.)
VSTUPNÉ
150 Kč / 100 Kč zlevněné
prodej 1 hodinu před koncertem.
Koncert se koná ve spolupráci s KPH při ZUŠ F. Pišingera, T. Sviny a firmou Artin s.r.o.
***
Pocta Janu Antonínu Losymu
PROGRAM
15:00 – Losy: Musica per liuto solo
Jan Čižmář – barokní loutna, barokní kytara, mandora, moderátor
Martin Mádl – prezentace a publikace
Karel Fleischlinger – barokní kytara
A. Losy: Opera Omnia – prezentace projektu
16:30 – Losy: Musica da camera
M. Pastuszka, M .Kratochvílová, A. Firlus, K. Firlus, BLO
Jan Čižmář a {oh!} Orkiestra Historyczna (PL) a Bohemian Lute Orchestra
ROZHOVORY S LOUTNOU 2020:
Koncert na památku Petra Wagnera († 30. prosince 2019).
Účinkující
- Jan Čižmář — barokní loutna
Petr Wagner studoval hru na violoncello na Pražské konzervatoři, muzikologii na Univerzitě Karlově v Praze a na Royal Holloway University of London. Hru na violu da gamba studoval nejprve u Richarda Boothbyho v Londýně, posléze u Jaapa ter Lindena na Akademie für Alte Musik v Drážďanech. Svá studia violy da gamba završil pod vedením Wielanda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu.
Jako sólista, komorní a continuový hráč vystoupil na mnoha evropských a světových pódiích a festivalech (Queen Elizabeth Hall/Southbank Early Music Series London, Festival Île-de-France, Festival Art et Spiritualité (Troyes/Francie), Mexico City Shakespearean Festival, Pražské jaro, Festival Mitte Europa, Forum Musicum Wrocław, Concentus Moraviae aj.), a spolupracoval s vynikajícími osobnostmi, jakými jsou např. Jacques Ogg, Andrew Parrott, Konrad Junghänel, Sirkka-Liisa Kaakinen, Shalev Ad-El, Wilbert Hazelzet, Philip Pickett a se soubory New London Consort, Capella Cracoviensis, Musicians of The Globe, Concerto Palatino, Orfeo Orchestra, Collegium 1704, Solamente naturali, Musica Florea aj.
V roce 1998 založil Petr Wagner Ensemble Tourbillon, jehož aktivity se zaměřovaly na komorní i orchestrální tvorbu evropského baroka a ranného klasicismu 17. a 18. století.
Petr Wagner se objevoval pravidelně na BBC, v polském i českém rozhlase a České televizi. Účinkoval na téměř 50 CDs, jako sólista komorní hráč nebo dirigent. Petr Wagner má na svém kontě sólová CD, které si bez výjimky získaly nadšené kritiky po celém světě. Jeho nahrávky kompletních Piéces de Viole Charlese Dollé a komorních skladeb českého barokního skladatele Gottfrieda Fingera řadí kritika mezi celosvětově nejvýznamnější nahrávky literatury pro violu da gamba. V roce 2011 vydal prestižní label ACCENT ve světové premiéře jeho nahrávku Piéces de Viole Rolanda Maraise, která se okamžitě setkala s nadšením odborné kritiky i posluchačů (Choc du mois / CLASSICA, Diapason, atd.). U téhož vydavatelství vyšly i jeho další CD: „Gottfried Finger: The Complete Music for Viola da Gamba Solo“ (2013), „Vienna 1709“ (2014), „Schmierer: Zodiaci musici“ (2015), „Zelenka: 8 Italian Arias, ZWV 176“ (2016) a „Abel: The Drexel Manuscript“ (2016).
Petr Wagner vyučoval violu da gamba mimo jiné na Hudební akademii ve Wrocławi a na Masarykově univerzitě v Brně, jakož i v rámci mistrovských kurzů staré hudby v Lidzbarku Warmińském (Polsko), Praze, Düsseldorfu a Moskvě.
Petr Wagner zemřel 30. 12. 2019 po statečném boji s těžkou nemocí.
***
20. 12. 2020, Benefiční adventní koncert
Evang. kostel, Rožnov pod Radhoštěm
***
19. 12. 2020, Hudba na zámku i v podzámčí
Zámek Kunín – online koncert
***
18. 12. 2020, Vánoční koncert
Hospic sv. Alžběty – kaple, Brno
***
Komorní hudba z okruhu pražského „knížete loutny“.
Účinkující
- Marta Kratochvílová — traverso, piccolo
- Jan Čižmář — barokní loutna, barokní kytara, mandora
Dílo Jana Antonína Losyho představuje unikátní část českého a světového hudebního bohatství. Losyho skladby zažívaly v tehdejší Evropě enormní popularitu, o čemž svědčí množství dochovaných skladeb v rukopisech po celém světě a také řada transkripcí jeho loutnových skladeb pro ostatní hudební nástroje. V současnosti jsou známy necelé dvě stovky jeho původních skladeb a přes dvě stě konkordancí a přepisů, avšak chybí ucelený katalog jeho děl. Přelom v historickém bádání o rodu Losy představuje nedávný nález bakalářské práce J. A. Losyho, která odhaluje dosud neznámý pohnutý původ rodu a okolnosti jeho příchodu do českých zemí.
Popis Losyho hudebního stylu bývá opakovaně odbýván pomocí zjednodušených klišé o Losyho snaze o tvořivou syntézu francouzského a italského stylu. Toto zplošťující hodnocení nebere v úvahu ani skladatelův vývoj a různé vlivy, které působily v různých fázích jeho skladatelského vývoje na jeho tvorbu. Zcela stranou zůstává reflexe Losyho transkripčního a adaptačního umění některých tehdy obecně populárních skladeb. Dnešní koncertní program si klade za cíl prozkoumat tuto problematiku a přiblížit hudbu „pražské loutnové školy“.
***
13. 11. 2020, Důvěrná společnice rozjímání smutných i veselých myslí
Brno, online koncert
***
Renesanční a barokní hudba z nejrůznějších pramenů v úpravě pro loutnový ansámbl.
Účinkující
Bohemian Lute Orchestra:
- Kateřina Maňáková — renesanční loutna
- Karel Fleischlinger — renesanční loutna
- Veronika Ronecová — renesanční loutna
- Jan Čižmář — renesanční loutna
- Marta Kratochvílová — renesanční příčná flétna, perkuse
- Marian Friedl — kontrabas, galizona, dvojačka, koncovka
Původně vícehlasou vokální i instrumentální hudbu období renesance a raného baroka provozuje Bohemian Lute Orchestra v obsazení různě velkých louten a za účasti hostů na jiné typy nástrojů. Některé ze skladeb pak byly původně určeny sólové loutně, jejich vícehlasá verze je současnou aranží pro potřeby dnešního koncertu nebo výsledkem improvizace na základě jinak formálně jednoduché sólové skladby.
Skladby ze známějších tištěných vícehlasých publikací P. Attaignanta, M. Praetoria či J. Dowlanda doplňují úpravy skladeb z pražského loutnového sborníku Codex Jacobides. Ten široké veřejnosti zpřístupnil Jiří Tichota, který je znám coby zakladatel Spirituál Kvintetu a je také erudovaným hudebním vědcem zabývajícím se starou hudbou, zejména loutnovou. Díky němu a LP Písničky z roku raz dva pronikly ty nejkrásnější renesanční evropské písně ve vkusných a vtipných úpravách až k táborovým ohňům a do povědomí celých generací. — Během koncertu tak zazní kromě skladeb použitých Spirituál Kvintetem, také například skladba Paduana Hispanica či Saltarella, známá díky filmu Noc na Karlštejně.
***
3. 11. 2020 – Hudba Rudolfínské Prahy
Obchodní akademie, Hradec Králové
***
21. 10. 2020 – Frisch auff – Hudba z Codexu Jacobides
***
11. 9. 2020 – Loutnový koncert
Kaple sv. Ludvíka, Zámek Jevišovice
***
29. 8. 2020 – Melodie z roku raz dva
Zámek Kunín
***
28. 8. 2020 – Codex Jacobides
Zámek Kroměříž
***
21. 8. 2020 – Tourdion – poklady renesance
Zámek Kunín
***
20. 8. 2020 – Misterios del Amor
***
29. 7. 2020 – Tourdion – poklady renesance
Synagoga, Židovská ulice, Jičín
***
18. 7. 2020 – Codex Jacobides
***
16. 7. 2020 – Tourdion – poklady renesance
Mincmistrovský sklep, Brno
***
5. 1. 2020 – Chtíc aby spal – Česká Mariánská Muzika
ROZHOVORY S LOUTNOU 2019:
- 26. 4. 2019, 18:00, Archeologická základna Mikulčice-Trapíkov
In stile moderno – Le nuove musiche
Hudba plná emocí, vášně a touhy, slz štěstí i bolesti pohne každým srdcem. — S. d’India, G. G. Kapsberger, C. Monteverdi.
- 11. 6. 2019, 19:00, Arcibiskupský zámek Kroměříž
Melodie z roku raz dva – Bohemian lute orchestra
Na programu renesanční a barokní hudba z nejrůznějších pramenů v úpravě pro renesanční loutny. Pocta panu Jiřímu Tichotovi a odkazu Spirituál Kvintetu.
M. Praetorius., P. Attaignant, J. Dowland, T. Susato, Codex Jacobides, Anonym, ad.
- 16. 6. 2019, 18:00, České muzeum stříbra, Hrádek, Kutná Hora
Melodie z roku raz dva – Bohemian lute orchestra
Průvodní slovo: Jiří Tichota, zpěv: Pavel Peroutka (Spirituál kvintet)
Na programu renesanční a barokní hudba z nejrůznějších pramenů v úpravě pro renesanční loutny. Pocta panu Jiřímu Tichotovi a odkazu Spirituál Kvintetu.
M. Praetorius., P. Attaignant, J. Dowland, T. Susato, Codex Jacobides, Anonym, ad.
- 14. 7. 2019, 17:00, Křišťálový sál, Stará radnice, Brno
In stile moderno – Le nuove musiche
Hudba plná emocí, vášně a touhy, slz štěstí i bolesti pohne každým srdcem. — S. d’India, G. G. Kapsberger, C. Monteverdi.
- 25. 8. 2019, 18:00, Kostel Povýšení sv. Kříže, Kunín
Kytara mezi dvěma světy – Cristián Gutiérrez (Chile)
barokní kytarová hudba koloniální Latinské Ameriky
- 1. 9. 2019, 17:00, Archeologická základna Mikulčice-Trapíkov
Tonos Humanos y Música Golpeada – Cristián Gutiérrez (Chile) & Beatriz Lafont Murcia (Španělsko) & Plaisirs de Musique (Česká republika)
barokní hudba koloniální Latinské Ameriky a Španělska
- 2. 9. 2019, 19:00, Losyho palác, Praha
Tonos Humanos y Música Golpeada – Cristián Gutiérrez (Chile) & Beatriz Lafont Murcia (Španělsko) & Jan Čižmář (Česká republika)
barokní hudba koloniální Latinské Ameriky a Španělska
- 21. 9. 2019, 18:30, Losyho palác, Praha
Melodie z roku raz dva – Bohemian lute orchestra
Speciálními hosty koncertu bude skupina historického tance ALLA DANZA.
Na programu bude renesanční a barokní hudba z nejrůznějších pramenů v úpravě pro renesanční loutny.
M. Praetorius., P. Attaignant, J. Dowland, T. Susato, Codex Jacobides, Anonym, ad.
- 22. 9. 2019, 19:00, Státní zámek Bučovice, Dlouhý sál
Melodie z roku raz dva – Bohemian lute orchestra
Speciálními hosty koncertu bude skupina historického tance ALLA DANZA.
Na programu bude renesanční a barokní hudba z nejrůznějších pramenů v úpravě pro renesanční loutny.
M. Praetorius., P. Attaignant, J. Dowland, T. Susato, Codex Jacobides, Anonym, ad.
- 16. 10. 2019, 18:00, Losyho palác, Praha
Česká loutna – hudba z pražských tabulatur
Již potřetí se koncert cyklu Rozhovory s loutnou bude konat v Losy Lute Lab, novém koncertním prostoru České loutnové společnosti. Jde o nádherný a veřejnosti jinak nepřístupný barokní sál v bývalém Losyho paláci v Praze (dnešní Lidový dům, Hybernská 7, vchod z nádvoří)
Jan Čižmář uvede renesanční a barokní loutnovou hudbu, která je spojená s Prahou.
- 18. – 19. 10. 2019, JAMU Brno
Joachim Held (DE) – mistrovské kursy
- 20. 10. 2019, 17:00, České muzeum stříbra, Hrádek, Kutná Hora
Saint amour – Plaisirs de Musique:
Marta Kratochvílová – flétna, pikola, Jan Čižmář – barokní loutna, theorba, kytara, host: Eliška Tesařová
V rámci koncertního cyklu Rozhovory s loutnou zazní program, který představí svět rytmicky pulzujícího jihoamerického baroka a zádumčivých skotských balad společně s hudebními perlami českých archivů. Skladba s názvem Saint Amour dává název celému programu a je současně titulem profilového CD souboru.
Na programu: J. A. Losy – lobkowiczká sbírka, císař Leopold I. a G. Finger – kroměřížská sbírka, S. L. Weiss – pražský rukopis, Codex Trujillo – Peru, G. Sanz.
Plaisirs de Musique je profesionální soubor, který se věnuje autentické interpretaci staré hudby a jehož členy jsou specialisté na různé hudební styly a druhy umění. Ač vychází primárně z akademického prostředí, snaží se dlouhodobě působit napříč žánry.
- 9. 11. 2019, 17:00, JAMU, Brno
CODEX JACOBIDES
Jan Čižmář a hosté
- 10. 11. 2019, 17:00, Losyho palác, Praha
CODEX JACOBIDES
Jan Čižmář a hosté
Zlomek loutnové tabulatury XIII B 237, (RISM 290), známý též pod zavedeným názvem Codex Jacobides, patří k nejvýznamnějším českým památkám loutnové a obecně instrumentální hudby počátku 17. století. Pochází z Prahy doby Rudolfa II. a pozdější. Obsahuje zápisy dobových tanců, intabulace písní, vokálních vícehlasů světského i duchovního typu i ukázky dobové artistní produkce pro sólovou loutnu. Tance i písně přitom dokládají, že Praha té doby byla křižovatkou kulturní výměny celoevropsky významnou – nacházíme totiž skladbičky německé, anglické, francouzské, italské, polské, španělské a rukopis tak je důležitý pro pochopení pestrosti vlivů, které se podílely větší či menší měrou i na v té době se rodící domácí hudební produkci, včetně folklóru.
- 29. 11. 2019, 19:00, Losyho palác, Praha
Misterios del Amor
Eliška Tesařová – zpěv, perkuse a Plaisirs de Musique
Písně sefardských židů a španělské renesance
V rámci koncertního cyklu Rozhovory s loutnou vystoupí v Losyho paláci zpěvačka Eliška Tesařová a soubor Plaisirs de Musique ve složení Marta Kratochvílová (traverso) a Jan Čižmář (loutna, theorba).
Jádrem program nazvaném Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských židů, který je hlavním vyjadřovacím prostorem Elišky Tesařové. Ze svých hudebních misterií a lásek se však na koncertě vyznají všichni účinkující, zazní tak mimo jiné hudba císaře Leopolda I., hraběte Losyho (stavitele paláce, ve kterém se koncert odehraje), či ze zlomku pražského renesančního Codexu Jacobides (zpopularizovaného skupinou Spirituál kvintet a panem Jiřím Tichotou).
ELIŠKA TESAŘOVÁ vystudovala sólový zpěv na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, taktéž se věnuje hudební pedagogice, sbormistrovství a sólovému zpěvu s různými tělesy.
- 1. 12. 2019, 18:00, Archeologická základna Mikulčice-Trapíkov
- 2. 12. 2019, 19:00, Mincmistrovský sklep, Brno
Adventní koncert
Eliška Tesařová – zpěv, perkuse a Plaisirs de Musique
Písně sefardských židů a španělské renesance
- 5. – 7. 12. 2019, JAMU Brno
Joachim Held (DE) – mistrovské kursy
- 15. 12. 2019, 17:00, Losyho palác, Praha
Chtíc aby spal
Bohemian Lute Orchestra – Český loutnový orchestr & OctOpus Vocalis – vokální soubor
Adam Václav Michna z Otradovic není pouze autorem Loutny české. Jeho sbírka čtyřhlasých skladeb pro liturgický rok s názvem Česká Mariánská Muzika je skvělou zásobárnou hudebního materiálu – některé písně doslova zlidověly, jiné jsou však dnes téměř neznámé. Bohemian Lute Orchestra a OctOpus Vocalis připravili výběr ze skladeb věnovaných vánoční době. Zazní v netradičních aranžích a doplní je vánoční skladby z repertoáru King´s Singers.
Český loutnový orchestr (Bohemian Lute Orchestra) je tělesem, ve kterém účinkují členové České loutnové společnosti a zaměřuje se na prezentaci staré hudby pro loutnové nástroje, ale také úpravy známějších melodií v úpravách pro staré nástroje.
Ansámbl OctOpus Vocalis tvoří osm zpěváků. Repertoár souboru není vymezen žádným obdobím ani žánrem. Vzhledem ke komornímu obsazení se často věnuje skladbám z období renesance, baroka a 20./21. století, ale zabrousí také do kvalitní populární hudby a jazzu.